Les na podzim
Stromy se na podzim ukládají do vegetačního klidu. U jehličnatých lesů není tato změna viditelná tak, jak je tomu u stromů listnatých, na kterých se s příchodem podzimu mění zbarvení listů, které poté odpadává. Změna zbarvení listů probíhá následovně. Ve vegetačním období obsahují listy zelené chlorofyly a žluté karotenoidy. Zelená barva chlorofylů zcela překrývá žluté karotenoidy. S příchodem podzimu se zelené chlorofyly rozkládají na bezbarvé látky a listí tak získává své pestré barvy. Listy dubů nebo buků se zbarvují do hněda. V jejich listech se hromadí hnědé látky zvané melaniny. Opadané listí tvoří v lese kyprý, vlhkou mlhou a dešti prosáklý koberec. Celý les je studeně provlhlý pozdním podzimem. S příchodem podzimu odpočívají pupeny listnatých stromů v zimním spánku.
Opad listů je důležitým životním projevem našich stromů. Je podmíněn snahou stromu omezit na co nejmenší míru proces transpirace. V zimě, kdy strom nemůže přijímat vodu, by vedla transpirace (vypařování) k jeho vážnému poškození nebo přímo k odumření. Opadávání listů se děje tak, že se v místě, kde se stýká řapík listů s větévkou, vytváří zvláštní oddělovací přepážka ze zkorkovatělých buněk, jejímž úkolem je chránit listovou jizvu vzniklou po opadu listí. Rostlina se tak brání proti nákaze, která by mohla vzniknout po opadu listí. U jehličnatých stromů je tomu jinak, jelikož těm, kromě opadavého modřínu, jehlice neodpadávají. U jehličnatých stromů kromě borovic dochází v jehlicích k dokonalému uzavření transpiračních průduchů a strom tak není transpirace schopen. Borovice jsou schopny během zimy slabě transpirovat, u nich k dokonalému uzavření průduchů nedochází.
Důležitou aktivitou podzimního lesa je dozrávání semen lesních dřevin. Dozrálá semena postupně opadávají a tvoří tak základ budoucích generací.
Práce v lese na podzim
Hlavní podzimní činností v pěstování lesa byl sběr semen z lesních stromů. Z pokácených stromů se trhaly smrkové a jedlové šišky, sbírala se semena buku, javoru, trhaly se šištičky olše lepkavé a šedé a šišky borovice lesní. Nasbírané šišky se odvážely do luštíren, kde se z nich v zimních měsících luštila semena. V luštírnách se i sušila nasbíraná semena. Pokud to klimatické podmínky dovolily, byla na začátcích podzimu prováděna podzimní výsadba a síje.
Během podzimu také pokračovalo hubení všech lesních škůdců. Nebylo žádnou raritou, že do podzimního hubení škůdců, do doby než zamrzla půdy, byli mnohdy zapojeni i vepři. Těm velmi chutnaly larvy-housenice ploskohřbetky, pilatky a sosnokaze, které zalezly k přezimování do mechu a hrabanky. Dokud nezamrzla půda, tak se na pasekách z předchozího roku pokračovalo v klučení pařezů.
Na podzim pokračovala těžba mýtních porostů, výchovná těžba probírek, těžba kůrovcových souší a byla zahájena těžba stromů určených k výrobě palivového dříví. Při zamrzlé půdě byly mýceny podmáčené porosty. V mýtních porostech s vysokým zmlazením byly vyznačovány stromy, které byly káceny v zimním období, aby došlo k co nejmenšímu poškození mlazin.
Na podzim se plným proudem rozběhla doprava dlouhého dříví. Za pomoci koňských, volských a kravských potahů byly z lesa odváženy na dřevařské pily výřezy pilařské kulatiny a k vazištím vorů kmeny v celých délkách. Pokud podzimní deště rozvodnily vodní toky, byla provedena podzimní plávka dřeva. Plávka dřeva proběhla zejména tam, kde se na březích vodních toků ještě nacházely hranice polenového dříví. Břehy musely být vyklizeny pro zimní navážení dřeva. Na konci podzimu probíhaly přípravné práce pro zimní sáňkování dříví, při kterých se vyznačovaly a vyklízely smyky (dráhy), po kterých se pak v zimě sváželo saněmi dříví.
Dokud to dovolily klimatické podmínky, pokračovali uhlíři v pálení dřevěného uhlí.